Historie sboru

Historie založení Sboru dobrovolných hasičů Letiny

Období od roku 1893 do roku 1945

     Pád Bachova absolutismu znamenal v  Rakousko – Uherské monarchii jisté uvolnění, mimo jiné i spolčovací a shromažďovací právo. Malá města a vesnice neměla na placené hasičské sbory a proto zde došlo ke sdružování hasičských nadšenců a ke vzniku prvních dobrovolných hasičských sborů. Tyto sbory nebojovaly jenom s ohněm, ale i pomáhaly při jiných katastrofách, na vesnicích hrály divadla, pořádaly kulturní akce a jiné aktivity ve prospěch místních i okolních obyvatel.

       Vznik prvních hasičských spolků se datuje již koncem roku 1864 založením prvního hasičského sboru v Čechách v  tehdejší Rakousko-Uherské monarchii a to ve Velvarech. Rozhodující opatření v rozvoji dobrovolných hasičů bylo vydání „ŘÁDU POLICIE POŽÁROVÉ“ v 70. letech 19. století. Tento řád platil až do roku 1941.  Nejdůležitějším úkolem hasičů vždy byla záchrana životů ohrožených osob, případně jejich majetku, při požárech, které tehdy byly ohromnou hrozbou pro obyvatelstvo jak ve městech, tak i vesnicích.

     V obci Letiny došlo k založení „Sboru dobrovolných hasičů“ 22. května 1893 v hostinci u Valtrů. Iniciátorem založení Sboru se stal tehdejší farář letinské farnosti Jan Hofman a byl prvním starostou našeho Sboru. Prvním velitelem byl zvolen Emil Hrubý-hoteliér tehdejších lázní Letiny, podvelitelem zvolen Tomáš Dolanský-krejčí, jednatelem František Urban. Dalšími zakládajícími členy pak byli Václav Dolanský-kovář, Dolanský Václav-krejčí, Jan Nosek-rolník, Václav Bokr-truhlář, František Kašpárek-obchodník, Václav Baumruk-obuvník, Jan Anděl-rolník, Václav Jandoš-rolník, Josef Nováček-řídící učitel v Letinech, Šimek.

     Bohužel, zakládající listiny, stanovy a  ostatní dokumentace se nezachovala a tak bylo čerpáno zejména z obecní kroniky a zprávy k 90. výročí Sboru dobrovolných hasičů. Sbor dobrovolných hasičů Letiny byl organizačně zařazen do již pracující „58 Přeštické župy“ hasičstva.

     Sbor po svém založení započal s výchovnou a vzdělávací činností, praktickým výcvikem mužstva a získávání nářadí potřebného pro likvidaci požárů. Výcvik byl tehdy organizován podle jednotlivých specializací a to lezecká skupina, hasicí skupina, samaritánská skupina. Do jednotlivých druhů výcviku byli vybíráni členové podle fyzické zdatnosti, věku, vzdělání a osobních zkušeností jednotlivých členů. Kromě hasičského a samaritánského výcviku se Sbor věnoval i  osvětově-kulturní činnosti a to především ochotnické divadelní činnosti ve, které je v té době zapojeno skoro všechno členstvo a i občané, kteří nejsou členy Sboru. Vychází to z toho, že v Letinech v této době nebyl jiný spolek. Toto ochotnické divadlo bylo řízeno Sborem dobrovolných hasičů až do roku 1925, kdy v obci vzniká „Divadelní, zábavný a vzdělávací spolek TYL“, jehož zakladateli byli rovněž členové Sboru např. Josef Nováček-řídící učitel, Josef Havlíček čp. 57, Václav Staněk a další. Tento spolek pracoval samostatně do roku 1937, kdy došlo ke sloučení se Sborem dobrovolných hasičů, který pak pokračoval v kulturní činnosti až do roku 1947. 

     Studiem obecní kroniky bylo zjištěno, že již v roce založení Sboru tj.1893 byla 10. listopadu zakoupena nová ruční stříkačka a několik dílů hadic a proudnice za tehdejších 600 zlatých. V dalších letech byl postupně nakupován další potřebný materiál za 405  zlatých. Provedenou inventarizací v roce1911 činil majetek Sboru 610  zlatých. O jaký materiál se jednalo, zda o uniformy, přilby nebo hasicí nářadí se nepodařilo zjistit, neboť došlo za nevyjasněných okolností ke ztrátě písemných materiálů. Částečné písemné materiály se začínají datovat rokem 1932.

     Sbor v tomto období zasahoval u  několika požárů usedlostí jak v obci Letiny tak i v okolí. V obecní kronice se dočteme, že v roce 1913 došlo v obecní části Dražky k největšímu požáru v novodobých dějinách obce Letiny. Tehdy vyhořelo celkem 5 stavení a to u Divišů čp.14, /dnešní Lichtágovi,/ u Keslů, čp.15, Matějků čp.16, Bočanů čp.17/dnešní Plachý Josef/, Brantů /dnešní Jankovský/. V roce 1915 pak vyhořela hájovna na Kopaninách. Pak následovaly další požáry a to v roce 1928 vyhořela usedlost Mašků čp.71 /Fryčka/, ve Kbelnici Sbor zasahoval ve dvoupřípadech a to v roce 1931 u Nováků /dnes Pluhařů/ a poté u Cinkaizlů a  Strejců. O tomto požáru je dostatek informací, neboť se dochoval zápis o  požáru, který sepsal tehdejší velitel Sboru dobrovolných hasičů Svárkov pan Matěj Valma. Jedná se o zápis velice podobný dnešnímu „Zápisu o zásahu“. Na základě tohoto zápisu bylo zjištěno, že  Sbor Letiny zasahoval ještě s ruční stříkačkou.

     Po těchto požárech na podzim roku 1931  Sbor kupuje první čtyřkolovou motorovou stříkačku značky „ Bohumil Mára-Tábor“ za cenu 43 200,- Kč a dosavadní ruční stříkačka byla jmenované firmě dána jako částečný protiúčet. Obnos potřebný na zakoupení motorové stříkačky zapůjčila místní „KAMPELIČKA“ v Letinech. Ručiteli dlužné částky byli Petr Hora, Martin Štych a Václav Dolanský až do roku 1936, kdy záruku převzala obec Letiny. Zapůjčená částka byla splácena ročně částkou 3 500,- Kč a  k 31. 12. 1941 zbývalo doplatit ještě 8 700,- Kč. Kdy byla splacena konečná částka se v dostupných materiálech nepodařilo zjistit.

     V dalším roce 1932 Sbor nacvičoval sekyrkové cvičení, cvičení se žebříky,  kterým se presentoval na několika veřejných vystoupení a to v Jarově, Kokořově a na župním cvičení v Přešticích. Převážná část členstva se dále podílela na činnosti divadelního spolku Tyl. Průběžně se pokračovalo v nacvičování hasičského řemesla. V tomto roce došlo i  několika závažným organizačním změnám ve Sboru dobrovolných hasičů. Sbor v tomto roce opustilo celkem 40 přispívajících členů a ve Sboru zbylo pouze 26 aktivních členů. Důvodem odchodu přispívajících členů byla ekonomická situace, neboť tyto členové platili příspěvky jak Sboru, tak i obecní přirážky a tak ve skutečnosti platili dvakrát. To opatření bylo přijato na základě návrhu aktivního člena Sboru Petra Hory.  V tomto roce zasahoval Sbor při požáru „farské stodoly a stájí“ v Letinech.

     V roce 1933 je pak registrován zásah Sboru při požáru domku pekaře Václava Kováře a zásah při požáru „porážky“ řezníka Josefa Krýsla v Letinech.                                                                  

 V následujících letech pak Sbor nacvičoval na další veřejná vystoupení v rámci přeštické župy a cvičil např. až pro nás vzdáleném Pteníně, kam dle pamětníků šli pěšky. V roce 1934 byl zakoupen dvoukolový naviják na hadice a dalších 20m hadic, takže Sbor vlastnil v tomto roce již 410 m hadic. V roce 1936 u příležitosti 85.  narozenin presidenta T. G. Masaryka byla Sborem zorganizována oslava tohoto výročí a to průvodem za zpěvu pochodových písní se přesunuli k rybníčku za Staňkovic, kde bylo na počest presidenta T. G. Masaryka vysázeno 13 lipek. Po zasázení stromů se opět průvodem Sbor a místní obyvatelstvo přesunulo k pomníku padlých I. svět. války,  kde starosta Sboru dobrovolných hasičů pan Josef Nováček – řídící učitel, přednesl projev k výročí narození presidenta republiky. Začátkem jara 1936 byla projednávána příprava 41. župního sjezdu 58. župy Přeštice v Letinech plánovaného na 31. 5. 1936. Pro tento župní sjezd bylo Sborem dobrovolných hasičů vybudováno cvičiště /nyní SK Letiny/ v poněkud menším provedení než je dnes. Na zpevnění plochy byla dovážena šotolina ze Svárkova a písek ze Žinkov. Tohoto župního sjezdu se zúčastnilo 444 hasičů přeštické župy, 147 hasičů nepomucké župy a 13 hasičů ze  župy Blovice a Plzeň. Tj. celkem 603 hasičů. Se žebříky cvičilo 21 žen a 147  mužů. Občerstvení na tomto sjezdu zajišťoval hospodský Václav Pašek, který musel letinským hasičům odevzdat 40,- Kč z každého vytočeného hektolitru piva a 10 hal. za každou limonádu. Dále občerstvení zajišťovali řezníci v Letinech a to Josef Krýsl, Ladislav Matějka a František Duchek. Cukrovinky pak cukrář Karel Eisman. Jaké oni museli dát Sboru provize není v dokumentech zmíněno. Na tento župní sjezd byly vyhotoveny upomínkové předměty s nápisem „41. župní sjezd v Letinech 31.5.1936“. Pro zajímavost bylo zřízené hlídané parkoviště za ceny:  kolo 1,- Kč, motorka 2,- Kč, auto 4,- Kč.

Sbor v tomto roce zasahoval při požáru ve Kbelnici u pana Františka Zábrana.

     V dalších letech se nad naší republikou začala stahovat mračna německého fašismu, která do značné míry ovlivnila další spolkovou činnost v naší vesnici. Mimo jiné bylo vydáno nařízení pro Sbor provádět výcvik civilní obrany. Jmenovat a vycvičit několik členů Sboru doprotiletecké obrany a plnit další úkoly vyplývající v období připravující  se II. světové války.

     V září roku 1938 při částečné mobilizaci československé armády nastoupilo vojenskou službu 5 členů Sboru a  to: Václav Brada, Ladislav Hobl, Jan Hora, Vojtěch Jandoš a Martin Štych. 

To je doslovný přepis „zápisu o požáru“ včetně nákresu situace. Sepsaný tehdejším velitelem Sboru dobrovolných hasičů  Svárkov panem Matějem Valmou, který je k dispozici archivu SDH Letiny.

     Po tomto požáru podal rezignaci na funkci velitele Václav Dolanský /krejčí/ a sním i několik dalších členů žádalo o  vystoupení ze Sboru pro urážky některých letinských občanů na nezvládnutí požáru u pana Hobla.Velitelem Sboru byl zvolen Josef Havlíček. .

     V roce 1942 byla německou brannou mocí zakázána veškerá činnost celé České hasičské jednoty, byl vydán zákaz shromažďování a Sbory musely vykonávat pouze činnost civilní obrany a likvidaci požárů. Např. o povolení Valné hromady se muselo žádat 3 měsíce dopředu a čekat na rozhodnutí protektorátních úřadů zda tuto valnou hromadu povolí. V těchto letech se např. benzín vydával pouze na zvláštní povolení a za přítomnosti tehdejšího četnictva. Nařízení stíhalo nařízení a nikdo nic nedělal, a  vyčkával  co bude dál. Ve válečném období se konaly v podstatě pouze valné hromady, projednávaly se nové cvičební řády vydávané německou brannou mocí. Na základě nařízení musel být zvolen nový podvelitel Karel Dolanský, neboť dosavadní podvelitel Šindelář Bohuslav neměl odpovídající vzdělání a podle německého předpisu nemohl funkci zastávat. Dle protektorátní policie je nařízeno, že Sbor musí mít dva strojmistry, dvě zasahující družstva, jednoho trubače, a zajištěn přípřah. Nařízeno bylo označit dům trubače tabulkou „Zde se hlásí požár“. Musí se žádat o osvobození členů zásahového družstva od povinností vůči

protektorátu. Projednává se situace stavebního stavu hasičské zbrojnice, která je v dezolátním stavu a hrozí zřícení. Situace se zbrojnicí je hlášena protektorátní četnické stanici. Obecní zastupitelstvo na žádost Sboru o financování opravy zbrojnice nereaguje a  vymlouvá se na nedostatek finančních prostředků. Členu požární hlídky, které Sbor musel zajišťovat i z nečlenů Sboru, náleželo vyplácení diet. O jakou částku se jednalo se nepodařilo zjistit. Během válečného období Sbor zakoupil na „lístky“ plátno na pláště a to 16m za částku 1870,70 kč a látku na obleky 9,5m za částku 2457,30 kč. Poslední válečná schůze Sboru se konala 1. srpna 1944.         

Období 1945 – 1989

     Po osvobození v květnu 1945 bylo v „revoluci“ zapojeno celkem 24 členů Sboru, kteří vykonávali strážní a  pořádkovou službu v obci a především v Lázních, které během války byly obsazeny německou mládeží /hitlerjugen/ a koncem války válečnými uprchlíky především z řad českých němců z celých Čech, a kteří byli v Lázních zadrženi. Tato činnost byla v té době řízena revolučním národním výborem pod vedením Jana Uzla.

    První členská schůze po válce se uskutečnila až 6. prosince 1945, na které  byl přečten rozkaz České zemské hasičské jednoty v Praze ze dne 19. 11. 1945 a naplánovaná první poválečná Valná hromada na 6. ledna 1946. Na této valné hromadě byla přijata za nové členy celá řada mladých lidí, např. Josef Havlíček, Karel Petráš, Vladimír Straka, Jaroslav Kůs, Josef Presl, František Trhlík, Jaroslav Bočan, Josef Baumruk, Bohumír Matějka. Proběhly i nové volby.

     Starostou se stal opět Josef Nováček, jednatelem Václav Staněk, pokladníkem Jaroslav Matějka, velitelem Josef Havlíček, strojmistrem Karel Dolanský a Bohuslav Zábran, trubačem Vladimír Straka, Josef Baumruk, a Jaroslav Kůs. Členy výboru pak byli: Jan Hach, Josef Kůs, Josef Matějka, Jaroslav Uzel, Martin Štych, Václav Brada.

     Byl zpracován dvouletý plán obnovy hasičského sboru Letiny. Na rok 1947 se plánoval nákup sanitního vozidla, 10 ks stejnokrojů, 10 ks přileb a 10 ks píšťalek /dnešní radiostanice/. Na další rok 1948 se plánovalo zakoupení 6 ks ocelových přileb, 3 ks opasků, STAVBA NOVÉ ZBROJNICE, stavba letiště ???, sušárna hadic a pořízení sborového praporu. Byly organizovány oslavy o velikonocích, slavnost míru, v květnu oslavy výročí vítězství, účast na sjezdu v Otěšicích, příprava a organizace plesu a  další.

     V roce 1948 proběhly oslavy 55.  výročí trvání hasičského sboru. Při této příležitosti byl dán návrh na založení kroniky Sboru a byla projednávána výstavba nové hasičské zbrojnice, na kterou vypracoval plány stavitel Paneš z Blovic. Výstavba zbrojnice však nebyla realizována. Důvod proč nedošlo k výstavbě není v písemných materiálech zadokumentován. Dále se jednalo o doplnění stávající výzbroje Sboru. Sbor i nadále zajišťuje samaritánskou pomoc v obci a to bratrem Janem Strakou nepřetržitě od roku 1929. Od roku 1949 je Sbor přeřazen z přeštické župy do blovické župy. Dlouholetý starosta Sboru Josef Nováček ze zdravotních důvodů končí ve funkci starosty a stává se čestným starostou Sboru v Letinech. Do tohoto roku byly volby funkcionářů každoročně. Od tohoto roku je volen výbor a  funkcionáři na dobu tří let.

      V roce 1951 byly vydány nové  „požární předpisy“, vydán zákon č. 62/50 Sb. a nařízení vlády č. 135/50 Sb. Vzniká tímto Československý svaz požární ochrany. V součinnosti MNV pak vzniká „Základní organizace svazu požární ochrany“ v Letinech.  Dochází k přejmenování funkcí /ze starosty Sboru je předseda Základní organizace požární ochrany, z valné hromady je výroční schůze apod./ Jsou zřízeny okresní, krajské a ústřední orgány ČSPO. Okresní výbor PO provádí rozdělení hasebních obvodů, a celé dobrovolné sdružení hasičů začíná být centrálně řízeno. Okresem jsou organizovány různé kurzy a školení. Do okresního výboru PO byl navržen Karel Dolanský, který v něm několik let působil.

     Na výroční schůzi 19. března 1953 bylo slavnostně oznámeno, že se začne stavět nová požární zbrojnice na stávajícím místě. Toto oznámení potvrdil jako pravdivé tehdejší předseda MNV v Letinech Josef Veselý. A skutečně v průběhu roku se zbrojnice začala stavět a byla dokončena současné podobě na jaře 1954. O výstavbu se především zasloužil předseda MNV Josef Veselý, který na stavbě odpracoval nejvíce brigádnických hodin a zajistil potřebný stavební materiál. Zbrojnice se stavěla svépomocí a členové Sboru odpracovali mnoho brigádnických hodin zdarma. Po 20  ti letech se tak naplnilo přání starých členů letinského Sboru o výstavbu nové zbrojnice o kterou usilovali již ve třicátých letech XX. století. I  v těchto letech se řešil nedostatek hadic a základního vybavení potřebného pro hasební zásah. Od vzniku Okresního výboru PO bylo žádáno o nové vybavení, které v té době přiděloval okresní výbor, ovšem bez výsledku. Byly především vybavována města a větší vesnice na okresu Blovice, kam jsme v té době územně patřili.     

     V této době byla stříkačka „MÁRA-TÁBOR“ z roku 1931 předělána na dvoukolovou s pneumatikami a  tažným zařízením za traktor. Přestavba však nebyla dobře udělána a po rekonstrukci vykazovala mnoho závad. Vzhledem ke stáří stroje docházelo k poruchám zapalování, trhání držáků na dvoukolové konstrukci apod. Sbor se rovněž potýkal s nedostatkem hadic a ostatního materiálu potřebného pro úspěšný zásah při mimořádných událostech. V těchto letech místní jednota požární ochrany /tak se jmenoval Sbor v padesátých letech/, ve své činnosti poněkut stagnovala. Na špatnou práci si stěžoval i místní národní výbor. V roce 1957 byl zvolen do funkce velitele Jaroslav Vraný, a jeho příchodem se začala práce Sboru postupně zlepšovat. Po dlouhých letech bylo zorganizováno „Masopustní úterý“ a to průvodem masek po obci, kterého se zúčastnilo velké množství tehdejších obyvatel a celá akce měla v obci veliký úspěch. Výbor Sboru si dal jako hlavní náplň práce, získat do Sboru mladé lidi, což se v celku podařilo a mládežnické družstvo pod vedením Jaroslava Vraného začalo v roce 1958 s výcvikem. Práce s mládeží se vyplatila a hned v tomto roce žákovské družstvo vyhrálo jak okrskovou, tak i okresní soutěž a postoupilo na krajskou soutěž, která se uskutečnila v Žinkovech, a ze 64 zúčastněných družstev se umístnili na 4. místě. V následujícím roce se žákovské družstvo opět probojovalo do krajského kola v Plzni - Škvrňanech  a zde skončili dokonce na 2.  místě. Členy tohoto družstva byli: Brada Václav, Uzel Luboš, Marta Zábranová-Keslová, Marie Hlůžková-Matějková, Šindelář Jan, Matějka Bohumír, Eisman Zdeněk, Jandoš Václav.

     17. prosince 1958 v nočních hodinách vznikl v prostorách kůlny a garáže Josefa Rumla požár, u kterého zasahovala jednotka místních hasičů. Při tomto požáru došlo k tragické události, kdy při cestě pro provozního elektrikáře pana Nádraského, aby vypnul el. proud v trafostanici, měl člen Sboru Karel Petráš jedoucí na „Pionýru“ dopravní nehodu, při které zahynul.

     Po této události došlo k určitému utlumení práce a až do roku 1962 není zaznamenán jediný zápis z konání jakékoliv schůze Sboru. 9. 12. 1962 se pak uskutečnila výroční členská schůze, na které byl hlavní bod jednání, sloučení Místní jednoty Letiny s Místní jednotou Kbelnice.

     V roce 1963 byl OIPO (Okresní inspekce požární ochrany) Plzeň jih přidělen Sboru nákladní automobil zn. Praga RN -valník s plachtou. S novým automobilem však pro Sbor vznikly další velké problémy, neboť nebylo kam automobil zagarážovat a tak byl až do roku 1968 parkován u Jaroslava Baumruka ve stodole. Postupně byly do vozidla zhotoveny provizorní lavičky a další drobné úpravy. Po dvou letech, pak byla v Nepomuku na tento automobil namontována nová nástavba, která měla v podstatě podobu dnešní současné Avie. V následujícím roce 1964  dostal Sbor novou dvoukolovou požární stříkačku DS 16 se „spodovým“ motorem a  zapalování na magneto, za nevyhovující a značně poruchovou stříkačkou MÁRA, která se musela odevzdat do šrotu do Nepomuka. V tomto roce se začala projednávat opět výstavba nové hasičské zbrojnice v částce 300000,- Kč. Dokumentaci měl zajistit MNV v Letinech. Výstavba se však nerealizovala, neboť přednost nakonec dostala stavba letinského koupaliště. Plánovala se rovněž stavba sušáku na hadice, která se však realizovala až v roce 1975. 

     Téhož roku 1968 Karel Dolanský dostal za úkol nacvičit „sekyrkové cvičení“, které nacvičovalo 12 členů Sboru společně s chocenickým sborem. S nacvičeným programem pak naši členové vystoupili při oslavách 80. výročí založení hasičů ve Šťáhlavech v Letinech a  Chocenicích. Toto sekyrkové cvičení doprovázela hudba ČSD Nepomuk.            

      V průběhu let 1964 až 1968 pracoval Sbor na akcích jako pořádání tanečních zábav, účasti na okrskových cvičení, brigádách na výstavbě koupaliště, preventivních prohlídkách, plánování stavby sušáku, stavby vodní nádrže na Dražkách /o ní se mluví již za I. republiky/, zúčastňuje se různých oslav apod. Skoro po 5 ti letech v roce 1968 se začala realizovat přístavba požární zbrojnice, tak aby se tam vešlo auto RN, které je parkováno u Slávy Baumruka. Při realizaci této přístavby bylo mnoho problémů, neboť nebyl zajištěn základní stavební materiál, jako cihly, vápno, cement apod. I přes tyto potíže se však podařilo stavbu dokončit tak, že auto již bylo možné parkovat ve zbrojnici. Průběžně pak byla zbrojnice zvenčí udržována nátěrem  omítky a vrat. V tomto období se začaly množit závady na stroji DS 16 a byla proto dojednána oprava tohoto stroje. Stroj byl od jara 1969 až do listopadu v opravě.

      Začátkem roku 1971, konkrétně 7. 2. 1971 kolem 1730 hod. si Václav Zavadil ze Kbelnice svoji neopatrností zapálil vlastní dům při rozmrazování zamrzlého vodovodu. Požár byl ohlášen v 1740 hod. Josefu Polívkovi, který poté vyrozuměl jednotku v Letinech a ve  Kbelnici vyhlásil poplach sirénou. K tomuto požáru se dostavilo jako první družstvo Kbelnice ve složení: Pechan, Fiala, Kůs, Polívka, Pluhař, Kubalík a  započalo provádět hasební zásah, tím že zřídili čerpací stanici, vybudovali dopravní vedení s jedním proudem „B“. Po nastartování stroje PS 6, který tehdy byl ve Kbelnici, vysáli vodu a stroj vypověděl službu a již se jej nepodařilo nastartovat. V 1800 hod. se na místo požáru dostavilo družstvo Letin ve složení: Matějka Jaroslav jako velitel zásahu, J. Trhlík jako strojník, Presl, Pelcr, Havlíček Josef, Matějka Lad. A Matějka Boh. s vozidlem Praga RN, který se určitými problémy podařilo nastartovat a  s přívěsnou stříkačkou DS 16. Tento stroj byl nasazen na již vybudované dopravní vedení a zároveň bylo vytvořeno druhé souběžné dopravní vedení s útočným proudem „B“. Takže zásah byl prováděn po každé straně budovy samostatnými proudy „B“, po dobu lokalizace požáru. Při dohašování jednotlivých ohnisek, pak byly použity dva proudy „C“ za pomoci rozdělovače a stávajícího jednoho dopravního vedení. Na místo požáru ještě jako posila přijela jednotka Blovice s CAS 25, která pomohla při rozebírání střešní konstrukce, a  jednotka Svárkov, která již nezasahovala. Při požáru shořela celá střešní konstrukce.

     V sedmdesátých letech Sbor pracoval se střídavými úspěchy, zajišťoval každoroční opakující se úkoly /preventivní prohlídky, údržba techniky a materiálu, účasti na okrskových cvičeních, zajišťování kulturních akcí, práce s mládeží/ a věnoval se přípravě oslav 80. výročí založení Sboru.

     Slavnostní schůze se konala 19. května 1973 v sále Jednoty u Pašků. Na těchto oslavách byla vzpomenuta historie založení Sboru, jeho začátky, problémy a činnost během obou světových válek. Byla předána ocenění aktivním členů a Sbor obdržel od okresního výboru medaili za příkladnou práci. Sbor se opět přejmenoval a to na: Základní organizace požární ochrany.

    V dalších letech se Sbor potýkal zejména s údržbou vozidla Praga RN, která vykazoval velkou poruchovost. Několikrát se řešil problém s brzdami, chladičem apod. Bylo velice těžké jej udržet v provozuschopném stavu, tak aby splňoval podmínky technických prohlídek. Dále se řešila stále otázka sušáku na hadice, nákup stejnokrojů pro žáky. V celku dobře se vedla práce s mládeží. Neboť každoročně žáci na okrskových cvičeních cvičili. Rovněž tak bylo zabezpečováno školení řidičů zásahového automobilu. V roce 1975 se podařilo konečně vybudovat sušák na hadice a to jak v Letinech tak i Kbelnici. V tomto roce Sbor zajišťoval okrskové cvičení v Letinech. O práci ve Sboru začíná být opět zájem o čemž svědčí účast na výroční schůzi 47 členů. V tomto období je volen výbor o  15 členech a 4 členů revizní komise. Plánoval se zájezd do hasičského musea v Přibyslavi a pro naplnění volného času mládeže se připravovala stavba volejbalového hřiště. Ovšem tato stavba se z různých důvodů nedotáhla do konce a tak hřiště není vybudované ještě dnes. Sbor zabezpečoval účast na okrskových cvičeních. Byla realizována průběžná oprava hasičské zbrojnice ve  Kbelnici. Do Kbelnice byl získán stroj včetně vybaveného vozíku se stříkačkou PS 8 převodem z obce Oplot. Každoročně se pak projednávala otázka zapojení mládeže do hry Plamen. Toto se nedaří do současné doby. S mládeží se pracuje, ale na úrovni požárního sportu. Obec Letiny je upozorňována na špatný stav požárních hydrantů, které obec postupně nechává opravovat. V průběhu roku 1976 jsou utvořeny nové okrsky a od 10.10.1976 vzniká okrsek č.12 Letiny, do kterého spadají: Letiny, Choc. Újezd, Svárkov, Drahkov, Choc. Lhota, Jarov, Měcholupy, Únětice, Seč, Chocenice a Bzí.

      V roce 1977 odstupuje z funkce předsedy Jaroslav Baumruk. Na výroční schůzi je zvolen nový výbor, kdy se předsedou stává Jaroslav Vraný, místopředsedou Josef Polívka a velitelem zůstává Jaroslav Matějka. Výbor je opět 19 ti členný.  Jsou organizovány brigády na sběr brambor v JZD, preventivní prohlídky, a obec připravuje rekonstrukci pohostinství u Pašků. V roce 1978 byl silvestr, a v únoru  1979 hasičský ples.  Na tomto plesu byl čistý zisk 2900,- Kč.   

       V těchto letech jsou organizovány cvičné poplachy v Letinech a ve Kbelnici, dále probíhají preventivní prohlídky jak v soukromých domech, tak především ve státním sektoru. Myje se koupaliště a provádějí se další aktivity. Neustále se projevují různé závady na automobilu Praga RN a je žádáno o výměnu vozidla. Poruchy vykazuje rovněž i  požární stroj a  místní siréna,  je urgována její oprava.

     Počátkem osmdesátých let postupně zanikají Sbory v Choc. Újezdě, Bzí a ve Svárkově. Sbor přebírá působnost postupně i  do těchto jmenovaných obcí. Preventivní prohlídky zde však nezajišťuje.

       Po třech letech urgencí byla zajištěna generální oprava stříkačky DS 16. Do stroje byl namontován nový motor ŠKODA 1200 ccm s elektrickým zapalováním,  startérem a problém byl vyřešen. Takto opravený stroj je schopný zásahu a až do dneška Je využíván především při mytí koupaliště

       V roce 1981 byla po několika letech jednání dokončena oprava rybníčka za Stankovic jako zdroj požární vody. V tomto roce je poprvé organizováno okrskové cvičení v prostorách nově vybudovaného koupaliště v Letinech. Sbor se zúčastňuje poplachového cvičení v Seči. Je organizováno školení členů Sboru dle plánu výcvikového roku 1981. Vyplněné testy z tohoto školení pak byly odeslány na Okresní výbor SPO. Výbor připravuje organizační zabezpečení akce „Březen-měsíc požární prevence“, a  přípravu oslav 90. výročí založení Sboru na rok 1983. Řeší se neustálé problémy s vozidlem Praga RN (podpálené ventily). Zapalování ve Kbelnické PS 8 a  další technické problémy, které se průběžně řeší.V osmdesátých letech minulého století ve výboru pracovali tito členové: Vraný Jaroslav st. – předseda, Polívka Josef – místopředseda, Pelcr Jan – politický referent, Baumruk Jaroslav – referent prevence, Matějka Bohumír – jednatel, Matějka Jaroslav – velitel, Matějka Ladislav – pokladník, Mikšátko Antonín – organizační referent, Zábran Bohuslav a Janota Jan – materiálně tech. referent, Zábran Josef – referent CO, Hlůžek Josef – referent mládeže, Trhlík Jaroslav, Havlíček Josef, Němec Oldřich, Vraný Jaroslav ml., Kasl Ladislav – člen výboru, Peroutka Milan a Šindelář Jan – strojník, Hraběta Václav, Kůs Jaroslav, Pechan Václav – členové reviz. komise.

     7. listopadu 1982 dochází k požáru u pana Františka Černého ve Kbelnici, jehož příčinnou zřejmě byla jiskra zalétnutá od komína.  Tento požár opětovně likvidovalo družstvo ze Kbelnice, za technické spolupráce s družstvem Letin. Při požáru došlo opětovně k poruše zásahového stroje asi po 10 -15 minutách provozu. Tentokráte šlo o stroj PS 8, který před půl rokem prošel GO. Při zásahu byla poškozena kliková hřídel. Likvidace požáru byla dokončena nasazením stroje DS 16. K požáru se dostavil rovněž Sbor Blovice s CAS 25, ale již nezasahoval.

     Od počátku roku 1983 je připravována oslava 90. Výročí založení Sboru v Letinech. Je schválena přípravná komise pro tyto oslavy. Připravují se návrhy na ocenění členů za dlouholetou práci ve  Sboru. Josef Havlíček připravuje fotogalerii s tématikou „Hasiči v Letinech“. Objednávají se upomínkové poháry s logem 90. výročí. Schůze proběhla 1. října 1983 v sále Jednoty v Letinech. Za OV SPO se zúčastnil Stanislav Beníšek z Blovic. Na schůzi byly zastoupeny všechny organizace a spolky v Letinech včetně předsedy MNV Letiny Václava Sýkory z Drahkova. Josefem Havlíčkem byla přednesena zpráva o činnosti Sboru za posledních 90. let trvání. Dále bylo oceněno několik členů medailemi za věrnost a schůze pokračovala vzpomínkami několika starších členů na práci z jejich mládí u hasičů. Pak následovalo estrádní vystoupení místních žen pod vedením Anny Němcové a místních muzikantů pod vedením Josefa Havlíčka. Jako občerstvení byl párek a  2 rohlíky. Každý přítomný si mohl zakoupit výroční pohárek za 7 Kčs.

       V polovině osmdesátých let minulého století se značně projevuje nedobrý stav požární techniky v obci. Automobil Praga RN drží silou vůle, nejsou autobaterie jak do auta, tak i do stroje DS 16, hadice jsou všechy starší více jak 10 let, záchranná lana mají prošlou dobu životnosti a Sbor vlastní pouze 240 m hadic „B“. Předseda MNV Václav Sýkora slibuje do budoucna zlepšení a nákup nového materiálu. Opět se hovoří o výstavbě nové zbrojnice. Místo zbrojnice nyní dostala opět přednost přestavba hospody u Pašků. V tomto období je rasantně jednáno cestou MNV o přidělení nového vozidla pro potřeby Sboru. Díky kontaktům Jana Pelcra se podařilo v roce 1986 zajistit automobil DA 8 AVIA 30 s hasičskou nástavbou. Automobil byl přivezen 21. 5. 1986  s kompletním vybavením včetně hadic, proudnic a ostatního požárního nářadí,  včetně stroje PS 12. Provozně nezpůsobilá Praga RN byla dána do šrotu. Po dlouhé době měl letinský Sbor odpovídající požární vybavení pro svoji činnost. Ovšem došlo k podobné situaci jako v době, kdy byla do Sboru přidělena Praga RN, tzn., že AVIA nebyla kam zaparkovat vzhledem k její výšce. Probíhaly dalekosáhlé diskuze o tom, jak tuto situaci řešit. Někdo navrhoval zvýšení stropu stávající zbrojnice, jiný snížení podlahy a pod. Toto se řešilo celých 18 měsíců, než byla úprava zbrojnice provedena do současné podoby, tj. snížení podlahy. Zároveň stouto situací se opět začala řešit otázka výstavby nové zbrojnice a bylo ze  strany MNV, /Janem Pikhartem předsedou MNV/ přislíbeno toto realizovat v prostoru Motlovic zahrady. /dnešní náves/. Ani tato akce se však nepovedla dotáhnout do konce. V dalším roce pak byla OIPO Plzeň jih dodána další PPS 12 s přívěsným vozíkem a plným vybavením. Vzhledem k tomu, že ani tento stroj nebyl zcela nový, bylo nutné provést určité opravy. (stroj nechladil a špatně sál).

     V roce 1985 byl schválen nový zákon číslo 133/1985 Sb. o požární ochraně a na jednotlivé obce byly ze zákona přeneseny veškeré povinnosti při zajišťování požární ochrany na svém teritoriu.

Na tuto situaci reaguje výbor Sboru a jmenuje do této jednotky 22 fyzicky schopných členů schopných zásahu. V roce 1988 MNV uvolnil částku 14000,- Kč na nákup nového vybavení, kdy za tuto cenu byly nakoupeny nové hadice a několik pracovních oděvů PS II.

Období 1989 - 2009

     Po roce 1989 dochází ke společenským změnám a také dochází i ke změně organizačních záležitostí a  k přejmenování zpět na Sbor dobrovolných hasičů. Nově zvolené zastupitelstvo obce ponechává Sbor v oblasti nezájmu a prosazuje vlastní zájmy. Rozprodává nemovitosti vhodné po rekonstrukci na požární zbrojnici /Hachovnu/ apod. Přístup ke Sboru dobrovolných hasičů se razantně mění až po dalších volbách do obecního zastupitelstva, kdy do čela obce je zvolen současný starosta Jaroslav Vraný a další nový zastupitelé.

     Činnost Sboru v devadesátých letech pokračuje v zajišťování účasti na okrskových cvičeních, práci s mládeží, pořádáním kulturních akcí a zajišťování celkového chodu Sboru. Zasahují u požárů v obci Drahkov /hospoda, Kuriluk/, ve Kbelnici u p. Fialy.

     Koncem devadesátých let minulého století značně stoupá aktivita SDH. Je oficiálně jmenovaná „Výjezdová jednotka SDH obce“. Sepsány veškeré potřebné dokumenty, zajištěny zdravotní prohlídky členů JSDHO. Jmenován velitel jednotky, velitelé družstev, strojníci. Jednotka v plošném pokrytí kraje IZS je zařazena do kategorie „V“ s místní příslušností pro obce Letiny, Svárkov, Bzí, Chocenický Újezd a Kbelnici. Odborná způsobilost členů JSDHO je zabezpečena proškolením příslušníky HZS Plzeňského kraje. V tomto období /2002/ zasahuje jednotka u velkého požáru odchovny selat v Seči a zanedlouho při požáru altánu v Lázních. V roce 2006 pak při požáru stodoly ve Svárkově u pana Svárkovského. Obecní úřad v rámci svých finančních možností pravidelně ročně financuje vybavení JSDHO a ke konci roku 2009 je JSDHO plně vybavena osobními ochrannými prostředky, radiostanicemi včetně dýchacích přístrojů a dostatečnou technikou potřebnou pro nezbytný zásah u události. 

     V tomto období, začíná etapa organizování sportovních aktivit v oblasti hasičského sportu. Značně se zlepšuje práce s mládeží a dětmi. Je organizován nultý ročník Memoriálu Jaroslava Vraného st. Do sportovních aktivit se zapojují ročníky narození v sedmdesátých letech. Průkopníky tohoto požárního sportu se stávají Václav Faitenhanzl, Michal Kovář, Josef a Roman Zábranové, Ota Fišer, Václav Havlíček ml., Josef Polívka ml., Petr Hrádek, Lukáš Běl  a další. Na tuto partu pak navazují žáci Milan Baxa, Václav Brašna, Ladislav Matějka, Drahomír Baumruk, Václav Pechan, Jan Zeithaml, Lukáš Csibik. Všichni pod vedením JUDr. Václava Brady. Postupně vzniká i družstvo děvčat pod vedením Leoše Pelcra. Formou sponzorských aktivit je postupně získáván potřebný materiál a technika nezbytně nutná pro kvalitní sportovní výsledky. Dochází k úpravě venkovních ploch v areálu letinského koupaliště, tak aby splňovaly požadavky požárního sportu. SDH Letiny se stává  jedním ze zakladatelů Západočeské hasičské ligy. Od roku 2008 je pak samostatně organizován každoroční závod dětí v kategorii požární útok spojený s oslavami MDD. Podrobnější informace pak najdete v samostatném pojednání o požárním sportu SDH Letiny.

        V oblasti výcviku jednotka dosahuje velmi dobrých výsledků. Ve spolupráci s HZS Plzeňského kraje a zejména se stanicí HZS Nepomuk, kde je velitelem npor. Bc. Zbyšek Zuber jsou organizována námětová cvičení ve velkém rozsahu na teritoriu obce Letiny.

    14. 8. 1999 je organizováno námětové cvičení na požár nově vybudovaného podniku Evertronic v Letinech. Při tomto námětovém cvičení byla hasební voda do prostoru hal dodána 23 minut po vyhlášení poplachu. /čas 23 minut představoval svolání jednotky, přesun do prostoru požáru, provedení základního průzkumu, a vybudování dopravního vedení z nádrže za Staňkovic/, a zahájení lokalizace požáru.

     Dalším námětovým cvičením byla dálková doprava vody k budově základní školy v Letinech v roce 2001.  Tato akce měla za úkol prověřit možnosti JSDHO jak vlastními prostředky dodat potřebnou hasicí vodu do prostor základní školy, za požití dvou strojů SDH, což se v praxi vyzkoušelo a bylo konstatováno, že tato varianta je akce schopná.

          V roce 2002, kdy západní Čechy včetně naší obce zasáhly velké povodně, byla již naše jednotka vcelku dobře vycvičena a byla schopna plně zasáhnout při likvidaci zejména následků povodně. V samotných Letinech zasahovala jednotka především při čerpání vody v několika zatopených sklepech, odstraňování následků povodně u Leoše Pelcra, v rámci obce prováděla evakuaci ohrožených osob ve mlýně v Chocenickém Újezdě a v následných dnech pak pracovala na odstraňování vzniklých škod u Luboše Krýsla v Pallově ulici v Plzni a  dva dny pracovala jednotka v obci Dolní Lukavice, která byla povodní velice poškozena. V tomto období pracovala jednotka ve velice těžkých podmínkách a zápolila se špatným vybavení osobní ochrany zasahujících příslušníků. Na tuto situaci okamžitě zareagovalo zastupitelstvo obce a během 14 dnů zakoupilo pro jednotku nepromokavé pláště JUPITER. Byli i takový podnikatelé z naší obce, kteří si nechali od hasičů proplatit 5 ks lopat, 5 ks košťat a vidlí, které jednotka nutně potřebovala nakoupit, aby měla s čím následky povodní odstraňovat. Na druhou stranu však jíní podnikatelé pomáhali, jak se dalo. Např. starosta obce Jaroslav Vraný ze svých prostředků zakoupil velké kalové čerpadlo a věnoval jej jednotce. Zejména v tomto krizovém období prokázal náš Sbor připravenost a ochotu pomáhat při zvládnutí této mimořádné situace. Je však rovněž nutné připomenout, že likvidačních prací se zúčastnili i nečlenové Sboru, přechodně bydlící v Letinech. / Stelzl Petr, MUDr. Zeithaml Jiří, Straka Jiřía další/.

V roce 2004 bylo na podzim zorganizováno HZS Nepomuk další námětové cvičení IZS a jeho námětem byla likvidace pádu transportního letadla SHOR SKYVAN s následným požárem s 19ti člennou posádkou, ve večerní době za snížené viditelnosti. Účelem byla záchrana, vyproštění, a vyhledávání osob při havárii letadla, likvidace následného požáru části letounu, jímání ropných látek, osvětlení prostoru a sestavení štábu zásahu velitele. Cvičení bylo sledováno zástupci Generálního ředitelství HZS Praha, včetně zástupců Ministerstva vnitra ČR. Námětového cvičení se zúčastnily všechny složky IZS za velkého zájmu novinářů. Cvičení se uskutečnilo 26. 10.  2004 po 18 hodině.  Cvičení se zúčastnily jednotky HZS Přeštice, Nepomuk, JSDHO Letiny, Blovice, ZZS Vlčice, Přeštice, Plzeň, PČR, pohřební služba, krizový štáb Obce s rozšířenou pravomocí Blovice, starosta obce Letiny. Celého cvičení se zúčastnilo přes 120  zasahujících příslušníků IZS, 20 figurantů a 24 vozidel hasičů, policie, zdravotní záchranné služby, pohřební služby. Vzhledem k nepříznivému počasí  /nízká mlha/ nemohl přistát vrtulník letec. záchr. služby, ačkoliv nad místem události přelétával. Celé toto cvičení bylo pozorně sledováno velkým počtem místních tak i přespolních diváků a to především z obcí, přes které projíždělo velké množství vozidel hasičů, sanitek a ostatních automobilů s rozsvícenými majáky. Cvičení po ukončení kolem 24 00 hod. bylo kladně hodnoceno.

     O dva roky později v roce 2006 bylo opět organizováno takticko prověřovací cvičení, tentokrát likvidace následků výbuchu plynové kotelny v základní škole Letiny, záchrana a evakuace zraněných osob. Toto námětové cvičení se uskutečnilo 23. června 2006  v dopoledních hodinách v prostorách základní školy Letiny. Cvičení se zúčastnily jednotky HZS Přeštice, Nepomuk, JSDH Letiny, Blovice, Jarov. Dále se cvičení zúčastnila Policie ČR, LZS Líně, ZZS Pk Vlčice, starosta obce Letiny pan Vraný a krizový štáb z ORP Blovice. Do cvičení byl také aktivně zapojen celý učitelský sbor základní školy. Cílem tohoto cvičení bylo prověřit dojezdové časy jednotlivých složek a prověřit koordinaci složek IZS. Taktické cíle tohoto cvičení pak spočívaly v procvičení řízení zásahu a jehosoučinnosti se složkami IZS, procvičit radiokomunikaci mezi velitelem zásahu a  jednotlivými zasahujícími skupinami, procvičit taktiku zdolávání požáru za použití dýchací techniky, zajistit evakuaci zraněných osob z prostoru události, vybudování „TRIAGE“ /shromaždiště zraněných/ a převoz zraněných do příslušných nemocnic. Cvičení se zúčastnilo 39 zasahujících příslušníků IZS, 5  požárních vozidel, 1 sanitka, vrtulník LZS Líně, 2 vozidla Policie ČR a učitelský sbor, který zajišťoval evakuaci žáků školy mimo budovu. Dále spolupracovalo 28  figurantů z řad mladých hasičů, kteří pak za odměnu byli transportováni k ošetření vrtulníkem LZS.

     4. 10. 2008 se uskutečnilo další taktické cvičení IZS /integrovaný záchranný systém/ „Požár letního dětského tábora Letiny“. Účelem cvičení bylo procvičit součinnost složek IZS při řešení mimořádné události s větším počtem evakuovaných osob, a větším rozsahem požáru v lesnatém terénu, za nedostatku vody. Cvičení se zúčastnilo 5  jednotek HZS /Nepomuk, Přeštice, Plzeň Slovany, Plzeň střed, Plzeň Košutka/ a 9  JSDHO Letiny, Libákovice, Dolce, Měčín, Blovice, Přeštice, Žinkovy, Chocenice, Nepomuk. Dále se zúčastnily složky IZS a to ZZS Pk. VS Vlčice, LZS AČR Plzeň Líně a Policie ČR včetně krizového štábu ORP Blovice. Na cvičení se nedostavily povolané jednotky Újezd, Skašov, Řenče, Horšice.

     V následujícím roce 2009 bylo další taktické cvičení pro jednotky HZS Přeštice, HZS Nepomuk a  dobrovolné jednotky JSDH Blovice, JSDH Letiny a ZZS Blovice-Vlčice se uskutečnilo v pondělí 15. června 2009 mezi 16.00 a 19.00 hodinou u Letin v  části obce Bzí v bývalém vojenském bunkru na „Jezevčí skále". Námětem cvičení byla záchrana zavalených osob z podzemních prostor. Osoby při procházce lesem objevil náhodný chodec, který zaslechl volání o pomoc. Zjistil, že zraněná osoba volá z podzemních prostor, ale neví, kolik dalších lidí do podzemí vlezlo, než byli zavaleni. Svědek ohlásil událost na tísňovou linku a na místo vyrazili hasiči a zdravotníci.

     Jednotky měly za úkol zavalené osoby vyhledat a zachránit, protože existovalo podezření  na vážná poranění. Celý zásah velmi ztěžoval nestabilní terén, ztížená přístupnost pro všechny zasahující. Nebylo tak možné okamžitě určit velikost a členitost podzemních prostor.

     Kromě procvičení spolupráce mezi jednotlivými složkami IZS bylo jedním z cílů cvičení prověřit poskytnutí první pomoci hasiči v terénu a transport zraněného, když je místo události špatně přístupné pro ZZS. Taktické cvičení mělo také vyzkoušet koordinaci lezecké skupiny s jednotkami požární ochrany a dalšími složkami IZS. Důležitou součástí výcviku bylo ověření možnosti nasazení a účinnosti pneumatického vyprošťovacího zařízení a dalších technických prostředků.

     V posledních letech v kulturní oblasti je organizován každoročně hasičský ples v místním malém pohostinství Pod lípou, kterého se zúčastňuje poměrně málo občanů a především členů Sboru.

     V roce 2007 byla obcí Letiny navázána družební spolupráce s podobně velkou německou vesnicí Mittelpöllnitz. V rámci této spolupráce byla uzavřena dohoda o spolupráci i s hasiči této obce a každoročně od této doby dochází ke vzájemným návštěvám spřátelených Sborů.

     V posledních letech věnuje obecní zastupitelstvo velkou pozornost zajištění požární bezpečnosti obce. Dokladem je i financování výjezdovéjednotky, kdy byla doplněna veškerá potřebná výzbroj a  výstroj pro činnost jednotky. Bylo zakoupeno plovoucí čerpadlo, motorová pila, ochranné oděvy ZAHAS IV., zásahová obuv ZEMAN, přilby zn. GALET, ochranné kukly, dýchací přístroje SATURN-5, obměněna AVIE za novější po GO, a další spotřební materiál /hadice, proudnice, savce, PHM, průběžně se zajišťují opravy techniky, revize ochranných prostředků apod./.

     Závěrem lze konstatovat, že hlavní smysl a  motto všech hasičů „Bližnímu ku pomoci“ více jak 140 let staré je stále platné a platné bylo, vždy bez ohledu na název, politické či náboženské vyznání. Hasiči byli vždy otevřeni všem skupinám občanů, snažili se nevměšovat do politiky a pracovat vždy pro dobro toho druhého. Tak tomu bylo i je dnes v Letinech.